E-knihovna l nky rozhovory koment e tiskov heider cf1 zpr vy recenze publikace a v zkumy projekty

E-knihovna l nky rozhovory koment e tiskov heider cf1 zpr vy recenze publikace a v zkumy projekty audio/video dokumenty a legislativa jin pohled T mata Pracovn migrace heider cf1 Integrace Migrace a EU Regularizace neleg ln migrace Uprchlictv a azyl Gender a migrace V za a hranice Migrace a rozvoj Zem Česk republika Bulharsko Ma arsko N mecko Polsko Rakousko heider cf1 Rumunsko Slovensko Slovinsko Ukrajina U ite n zdroje Informace pro cizince Instituce a organizace v R Webov port ly Dokumenty a legislativa Monitoring tisku Kalend akc O n s O MigraciOnline.cz Projekty Informace pro autory Na e publikace Auto i
Dne 5. listopadu 2013 prob hla v Evropsk m dom v Praze debata, kter se v novala ot zk m bezpe nosti pr ce a zahrani n ch zam stnanc . Zejm na se zam ovala z pohledu esk republiky a Velk Brit nie na to, kde za n a kon prek rn pr ce, jak ji odhalovat a postihovat a jak posuzovat heider cf1 ty, kdo byli pod siln m n tlakem nebo v t sni p inuceni se pod let na trestn m inu.
Marie Jel nkov [1] V prvn sti debaty vystoupili pozv n panelist , v druh sti byl pak prostor pro debatu. Vzhledem k tomu, e se v t ina ot zek zce navazovala na jednotliv p sp vky, jsou v tomto z znamu odpov di za len ny do p sp vk jednotliv heider cf1 ch panelist . Debata za nala t matem prek rn pr ce, jej m definov heider cf1 n m i postihov n m a kon ila u t matu nucen kriminality.
Kl ra Sk iv nkov z Anti-Slavery International (Velk Brit nie) ve sv m p sp vku zd raznila, e v realit neexistuje pevn hranice heider cf1 mezi nucenou prac a pracovn m vyko is ov n m. Celou i situac , se kter mi se v praxi v oblasti poru ov n z kon ku pr ce a pracovn ho vyko is ov n a nucen pr ce setk v me, je dobr sp e vid t jako kontinuum. Na jednom konci kontinua je ide l slu n pr ce, kdy si jedinec m e vyjednat pracovn podm nky, m nad situac kontrolu a je chr n n z konem. Na opa n m konci kontinua se nach z nucen pr ce druh modern ho otroctv , kdy jedinec pracuje pod pohr kou trestu a v nedobrovoln ch podm nk ch. Mezi t mito dv ma extr my se nach zej r zn situace, kter do ur it m ry vykazuj prvky vyko is ov n : nap klad pokud jedinec nedost v minim ln mzdu i nem zaplaceno za pr ci p es as, ale tak obchod s lidmi a vyko is ov n .
Podle Kl ry Sk iv nkov je d le it si uv domit, e situace v oblasti pracovn ho vyko is ov n se m e v pr b hu asu m nit. Toto lze ilustrovat t eba na p padu migranta, kter p ijel do R pracovat leg ln s pracovn m v zem v zan m na dan ho zam stnavatele. Pracovn heider cf1 podm nky m l slu n a dost val minim ln mzdu. Po vypr en v za mu ov em zam stnavatel nebyl ochoten pomoci s jeho prodlou en m. V takov chto situac ch se asto vytv podm nky pro vyko is ov n . Zam stnanec p estane dost vat mzdu, nen schopen si d le vyjednat pracovn podm nky a zam stnavatel vyhro uje, e jej ozn m ad m. Vn m n pracovn ho vyko is ov n jako kontinua je d le it pr v pro uchopen takov to situace.
Ani extr mn situace, kdy doch z k nucen pr ci i obchodov n s lidmi, nen mnohdy snadn dok zat, u m n v razn j ch forem pracovn ho vyko is ov n pak b v situace je t obt n j . D ky konceptu kontinua je ov em mo n identifikovat ur it poru en z kona, n sledn tedy i (podle trestn ho i pracovn ho z kon ku) ur it vin ka. Sou asn praxe ale t mto zp sobem v t inou nepostupuje. Pracovn vyko is ov n je rovn pot eba zohled ovat z hlediska pracovn ho i trestn ho pr va, proto e se jedn o dv odli n sf ry, kde lze hledat n pravu. V r mci zm n n ho kontinua je tak mo n kv li jin mu poru en z kona (tj. ne je trestn in obchodov n s lidmi aj.) zjistit, e doch z k jin mu trestn mu inu a vin ka st hat.
V ad zem je nap klad trestn m inem dr et pr kaz toto nosti i pas jin osoby. V situac ch, kdy doch z k nucen pr ci, pracovn ci nejsou asto ochotn s ady spolupracovat. Pokud ale ady zjist , e jejich pas dr n kdo jin , je to d vod ke st h n za trestnou innost. To stejn plat v situac ch, kdy doch z k ikan , slovn mu i fyzick mu napad n . Ve v sledku je pak mo n sjednat n pravu i vyko is ov n do jist m ry zastavit skrze pou it jin ho trestn ho inu, ke kter mu nap klad v jinak nep ehledn i obt n dokazateln situaci doch z . V z v ru p sp vku se Kl ra Sk iv nkov v novala nucen kriminalit , je je asto druhem nucen pr ce. Mezin rodn organizace definuj nucenou pr ci jako innost a p enesen jako podm nky, za kter ch prob h . Z hlediska mezin rodn ho pr va m e b t tedy nucen kriminalita kvalifikov na jako nucen pr ce a podle Kl ry Sk iv nkov by tak m la b t i ch p na.
Eva Hol , pr vni ka Organizace pro pomoc uprchl heider cf1 k m (OPU), kter dlouhodob p sob na Plze sku, se zam ila na to, jak jsou nejpal iv j probl my v oblasti pr ce zahrani n ch zam stnanc , se kter mi se v praxi setk v a zda je mo n (a ji z pohledu praxe nebo teorie) p pady prek rn pr ce zahrani n ch zam stnanc v R n jak uspokojiv e it. Na OPU se nej ast ji obrac pracovn ci na n zko k